Dům je obecné označení pro základní sídelní jednotku. Funkce domu se může dále podle jeho funkce významně lišit, může být využíván pro bydlení, skladování, administrativu a podobně. Základní význam však je spojen s bydlením. Vývoj domu na území Čech a Moravy ve středověku: Podobu domu v období raného středověku je možné rekonstruovat především díky archeologickým výzkumům. Dle dosavadních výsledků se zdá, že typické jsou pro období 6. až 13. století jednodílné polozemnice, respektive zemnice. Nejstarší objekty, které odpovídaly tomuto typu stavení, byly nalezeny a prozkoumány například v Roztokách u Prahy (zde bylo nalezeno asi 128 objektů), nebo v Praze-Liboci, Břeclavi-Pohansku, Mušově či Březně u Loun. Z doby mezi 8. a 13. stoletím pocházejí nálezy z Břežánek, Jenišova Újezdu, Krašovic, Mstěnic, Šakvic. Pro tyto stavby je typická rozloha 9 - 19 m², otopné zařízení, je- li přítomno, nachází se obvykle v severozápadním rohu. Vzhledem k nálezům sloupové jámy při jižní straně zahloubeniny, předpokládá se, že (polo)zemnice měly hřebenovou střechu. Technicky byly tyto stavby různorodé: uplatnila se technika roubená, pletená, drážková, i mazanice. O vnitřním vybavení se mnoho neví, jedinými pozůstatky jsou kůlové jamky na dně obydlí, z kterých se mnoho vyvodit nedá. Protože archeologický výzkum raně středověkých sídlišť na území ČR zůstává ve svých výsledcích problematický, není jasno, v jakém množství se v rámci sídlišť vyskytovaly povrchové stavby a jakou roli hrály. Starší výzkumy stopy povrchových staveb zachycovaly sporadicky, nověji se jejich větší koncentrace nalezly např. v Hrdlovce, Jenišově Újezdě nebo Libkovicích. Dalším problémem výzkumu raně středověkého osídlení zůstává vztah mezi jednodílnými stavbami typickými pro raná období středověku a vrcholně středověkých trojdílným domem. Některé teorie prosazují jeho autochtonní vývoj v rámci střední Evropy a tak panuje snaha nalézt již před 13. stoletím existující jakési jeho předstupně (čili dvojdílné domy). Některé vskutku byly nalezeny, např. v Březně u Loun (obj. 83), Mstěnicích (obj. C/64) nebo Hrdlovce. Jejich jednoznačná souvislost s trojdílným domem nebyla zatím plně prokázána.